Nevím, co bych vlastně chtěla napsat. Všechno teď tak nějak plyne samo, pomalu a klidně. Měla bych se stresovat kvůli tolika věcem, ale víte co? Je mi to šuk. Já vím, připadám sama sobě flegmatická a líná, ale neumím s tím nic udělat. Je to nepříjemné.
Třeba vážně potřebuju začít s tréninkem, abych se dostala na tu vojenskou, ale neumím se k tomu dokopat! Jednou ráno, bylo zrovna moc krásně, jsem vážně vyběhla ven, že si dám těch 15 minutek. Ale připadala jsem si taaak trapně, že jsem se vrátila po necelých pěti. Tak teď mám v plánu zeptat se, jestli u nás bývá někdo ráno, před školou, v posilovně. Nemám zrovna chuť trápit se tam ještě s bandou otravných kluků :/
Taky mi skončil kurz L2 Pole Dance a další začíná až za dva týdny. Bude mi to chybět, ale co se dá dělat. Pak si ale přidám i Flexi a Power. Musím se přece hýbat!A jak teď mám to volno, tak jsem alespoň dodělala dlouhodobý projekt Drink Me! A mám hned čtyři :D
Já vím, není to moc vidět, ale pro představu stačí. Drží to a mám v tom přehled, což je to hlavní.
Dalším stručným bodem je moje nová seminárka. Téma zní "Život s coeliakií".
Taky bych si chtěla postěžovat na svoje sny. Bývají šílené vždycky, ale v poslední době se k jednoduchým a typickým obrazovým snům přidávají ty hudební, zvukové a pocitové. A to dost intenzivně. Kolikrát ve mně úzkost přetrvává ještě několik hodin po probuzení. Jsou to silné a ne zrovna příjmené zážitky. Musím vymyslet nějaké řešení. Na obřady a podobné věci není moc času, takže to bude chtít nějaké rychlejší řešení. Možná, že jsem jenom zamilovaná. Ve většině z nich se objevuje P. Ale je to zkrátka divné...
(tak mi k tomu zní tahle písnička a celkem to vystihuje)
No, to je asi tak pro dnešek všechno...
Žádné komentáře:
Okomentovat