Cukr, mouka, strouhanka

Jedním z úkolů v novém bytě bylo vymslet, jak co nejlépe uchovávat sypké suroviny typu mouka, cukr, kakao.  Doteď jsem fungovala s tubusy od Mixit, ale těch jsem najednou měla pomálu, tak bylo třeba najít jiné řešení. S R. jsme to nakonec vymyslely. Protože jsme holky šikovné, vyrobíme si ty krásné nádoby samy.

Všude dobře... (Erasmus VII)

Tak, a je konec. Semestr utekl jako voda a bylo na čase rozloučit se s dobrodružným Finskem. 

Uběhlo 133 dní. Nebo taky 4 měsíce a 13 dní. Nebo ještě jinak, bylo to 3 192 hodin. Všechny jsem přežila a vrátila se v pořádku domů. Však už se mi taky stýskalo.

Cílová rovinka (Erasmus VI)

10, 9, 8...
Už jen pár dní a pojedu domů! Jupí!

Nebudu se rozepisovat, jak moc se těším a že mi z Finska vlastně skoro nic chybět nebude. I když teď, jak se oteplilo a začalo pořádné jaro, je všechno o dost hezčí.

Vyhlídky na město (Erasmus)

Jednoho slunného dne jsem se vydala na průzkum zábavního parku Linnamäki, který se 

nachází jen kousíček od centra Helsinek. 

Estonsko (Erasmus)

Když už se nekonal výlet do Laponska, umanula jsem si, že musím podniknout jinou "významnější" cestu. Taky tříměsíční lhůta pro pobyt ve Finsku bez registrace na úřadě se začala pozdezřele krátit. 

A kde se vzala, tu se vzala, přilétla ke mně příležitost s nabídkou čtyřdenního výletu do Estonska. No neber to.

Skupinové výlety už ne! (Erasmus)

Po relativně úspěšném výletu s ESN do Provoo, jsem se tentokrát přihlásila na trip do Turku.  Hlásili příjemných +2 °C, polojasno. Lístky na autobus jsem měla koupené dva týdny dopředu, svačinu zabalenou a jako jediná jsem věděla, kudy se dostat na správné nástupiště. Možná už tohle mě mělo varovat.

Hříšné pokušení (Erasmus)

Španělšké přísloví říká, že myšlenky by měly být jasné a čokoláda hustá

Po troše nervování se mi povedlo dostat se na úžasný výlet do známé finské čokoládovny - Fazer. 

Úžasný byl hlavně proto, že byl zadarmo :D Vstupné samotné stojí 13 €    pro studenta a to bych popravdě za tuhle prohlídku nedala. 

I přesto jsem si celou dobu připadala napůl jako u Willy Wonky a napůl jako v Alenčině Říši divů.

lust

you're dangerous

but i like it

loving you

touching you

soaking you in

it's like licking chocolate

off of a knife

you draw blood

and then you dance in it

leaving red footprints

**all over my skin

- amie

Psaníčka lásky

Budu od mého drahého pryč dlouhých 142 dní. Aby mu nebylo smutno, nebo aby mu bylé méně smutno, rozhodla jsem se mu vyrobit dárek, který mu každý den připomene, že na něj myslím a že ho mám ráda. Alespoň takový byl plán.

Někde na internetu jsem našla inspiraci a po večer a po nocích, mezi hromadama učení jsem vytvořila toto:

 

Sklenice obsahuje:

• 70 zelených lístečků s důvody, proč ho miluju
• 36 modrých lístečků s citáty a básničkami
• 36 hnědých lístečků se společnými vzpomínkami a písničkami
• 19 zlatých čokoládových mincí

To je celkem 142 lístečků, na každý den jeden + 19 čokoládek, jedna za každý týden.

Je to super odpočítavací kalendář se sladkou odměnou, ne? Drahoušek to každopádně pojal jinak. Všechnu čokoládu snědl hned první den a většinu vzkazů si přečetl během prvních tří dnů. Prý byl zvědavý. Tak nevím, jestli to zkazil nebo jestli mám být ráda. Pečlivě jsem vybírala a plánovala, krasopisně psala, opatrně stříhala a zlehka zalepovala každý jedne vzkaz. Původně byly ve sklenici namíchané, teď už na ni nejspíš jen sedá prach. Třeba mu to ale udělalo radost alespoň na chvilku (než do sebe nacpal všechny penízky :D)

Ve dvou se to lépe táhne (Erasmus)

Uběhlo 49 dní mého velkého finského dobrodružství. Bylo mi smutno, zima a měla jsem hlad. Snášela jsem to statečně, nicméně můj úžasný přítel se stejně rozhodl, že mě přijede navštívit a osobně ukončí všechna moje trápení. Tak se na týden stalo Finsko kouzelným místem, které jsem mohla sdílet s někým dalším. (pokračování)

Cestování a výlety (Erasmus V)

Přiznejme si hned na začátku, že přestože bylo studium hlavním důvodem tohoto dobrodružství, nebylo důvodem jediným. V těsném závěsu se drží má touha cestovat a vidět nová místa. Severské země mě vždycky lákaly svou divokou přírodou, nezvyklou architekturou a hlavně polární září. Auroa borealis je jedním z mých největších snů a když už budu ve Finsku, tak ji přece musím vidět!

Jsem tam (Erasmus IV)

Vyčerpávající popis vyčerpávající cesty, příjezdu, ubytování a prvních dnů. Pár základních poznatků o Helsinkách a Finsku obecně. Prostě úvod.

Zmrzlíci na tahu (Erasmus)

Krásně pošmourný den, venku příjemných -20 °C, všichni odpočatí po brzkém ranním vstávání. Tak nějak byl se dal shrnout můj výlet do prvního finského městečka - do Porvoo.  (pokračování)

Životní volba

V tomhle světě jsem alergická na mrkev a momentálně bydlím v zemi, kde jediným jídlem je mrkev. Můžu konzumovat jen jeden druh zeleného jablka, které je zrovna mimo dosah. Hladovím! Mám jen dvě možnosti.

Můžu ochutnat mrkev. Zasytí mě, ukonejší tu šílenou touhu. A neumřu hned. Žádný drastický anafylaktický šok se konat nebude. Mrkev je jako pomalu působící jed. Začne stravovat člověka zevnitř. Nejdřív zničí střevo, aby zabránila případným živinám vstřebat se do krve. Postupně rozkládá orgány, koluje žilami až k mozku. Pach hnijící nervové tkáně dokáže proniknout póry ven a všichni okolo odhalí, co se děje uvnitř. Můj, tak pečlivě vybudovaný, svět se zhroutí. Ztratím vůli, rovnováhu, smysl.

Je tu i druhá varianta. Zatnout zuby, vydržet kručení v břiše a riskovat život a zdravý rozum kvůli mlhavé vzpomínce na chuť jablka. Kvůli té budoucnosti, ve které jej znova okusím. Doma jsem si ho vážila, ne že ne. Ale dobrovolně jsem si vybrala toto dobrodružství v mrkvové zemi. A teď mám hlad. Škrundá mi v břiše a hlava se plní představami. Zelené jablko na talíři. Čisťoučké, ale ne příliš naleštěné. Slupka hedvábná a pružná. Musím se jí zbavit, abych se dostala dovnitř. Je to jako magický rituál – obratně odstranit tu pevnou bariéru a odhalit měkkou, šťavnatou a voňavou dužinu. Cítím, jak sladce voní. Chuť roste a sbíhají se sliny. Chci se do něj zakousnout. Porušit jemný bělostní povrch a zuby proniknout dovnitř. Hluboko. Užívat si každé osvobozující sousto. Vychutnat si sladkokyselé osvěžení. Ládovat se dokud nebudu mít ulepené ruce a dokud mi šťáva nepoteče po bradě. Zbyde jen ohryzek. Pár semínek a šťopka. Můžu je odhodid do koše, ale zdá se to nelogické, když je můžu zasadit a vypěstovat si vlastní jabloň.

 

Slečna Stážistka

V prosinci roku 2016 jsem se přihlásila do projektu Otevřená věda, který zastřešuje Akademie věd ČR.  Studenti středních (a v té době i vysokých) škol se mohou hlásit k různým projektům - dle oboru a kraje a projít si roční stáží se spoustou doprovodných akcí a úkolů.

Já jsem se reigistrovala do dvou projektů a měla jsem to štěstí, že do jednoho mě vzali! Tak začala moje roční stáž v Biofyzikálním ústavu AV ČR v Brně, kde jsem spolu se svým vedoucím Romanem pracovala na projektu "Analýza pohlaví determinujícího systému u různých ekotypů Silene pseudotites". (pokračování)

Silene otites

Rozpálení & Zmrzlí (Erasmus)

Snad největším symbolem Finska je sauna. Říká se, že finové mají více saun než aut. Populace Finska činní asi 5 miliónů obyvatel a na každou rodinu připadá jedna až dvě sauny. (více zajímavostí o sauně na konci) Sauna je skoro posvátným místem určeným k fyické i duševní relaxaci s rodinou a přáteli. 

Tento příspěvek je o mé zkušenosti s místní saunou a o šíleném výletu k jezeru Kuusijärvi.

Ukrást svůj sen? (Erasmus III)

Krátkodlouhé zamyšlení o vytrvalosti, odvaze a zoufalství. Aneb co všechno je potřeba ještě zvážit a připravit.

Scio me nihil scire (Erasmus II)

Posledně jsem vás seznámila s různými byrokratickými úskalími, která mě potkala v prvním roce plánování. Dneska se podíváme, jak to snažení dopadlo.

Papírové tvrze (Erasmus I)

Dostat se na Erasmus není žádní sranda. A jestli ještě od někoho uslyším, že je to raz dva, velký výběr a miliony možností, tak ho asi nakopu. Možná to tak funguje jinde. U mě ale ne. O své místo na studijním pobytu jsem hodně tvrdě bojovala v podstatě dva roky. 

Projdu všechno hezky krok po kroku. Buď jako radu pro ostatní nebo jako deníkový zápisek pro sebe.