Boca abajo!

PortAventura! Obří zábavní park s atrakcemi, představeními, aquaparkem, hotely a hromadou dalších věcí -  tak tam jsme v sobotu brzo ráno vyrazili.

CAC

Myslela jsem, že vyrážíme do Portaventury na kolotoče. Místo toho jsme ve Valencii zakotvili v Ciudad de las Artes y las Ciencias. Trošku poprchávalo, tak jsme byli rádi za dlouhé kalhoty a mikiny. A co to vlastně CAC je? Jedná se o obří komplex několika zvláštních budov, ve kterých se nachází spousta věcí :) Já navšítivla jenom dvě části - Oceánografic a Hemisféric.

Smrt ve vápnu nebo tekutém písku?

K polednímu jsme vyrazili na návštěvu k přátelům do Alcossebre. Při krátkém výletu na místní pláž, která vlastně není pláží, jsem se dozvěděla pár zajímavostí. Například že všechen písek je na ni dovážen náklaďáky. Když jsem se ptala proč, bylo mi řečeno že je to kvůli podzemním pramenům sladké vody, kteeré stékají z hor a vyvšrají právě tady. Díky jejich neustálé činnosti je písek s pláže odnášen a smýván do moře, které se zde s touto vodou mísí.

Jaký nadpis?

Bla bla bla...
K večeru jsem vyrazila s holkama na pláž, protože zase měly to svoje běhání a při té příležitosti udělala pár fotek. Tak tady je máte:

Penyagolosa

Dnešní noc za moc nestála, takže jsem si představovala, že se budu dopoledne jen tak válet.Plány mi ale zkazila Carme, když v 8.10 začala klepat na dveře pokoje s tím, že mám vstávat. Jasně že se mi nechtělo, ale co jsem měla dělat? Jen co jsem vystrčila čumák, bylo mi jasné, že jsem na něco zapomněla. Všichni byli sportovně oblečení a připraveni k snídani. A to prosím před půl devátou!

Dárky a novinky

Si lloras por haber perdido el sol, las lágrimas no te dejarán ver las estrellas. 

Rabindranath Tagore

Nunca desistas de un sueño. Sólo trata de ver las señales que te lleven a él. 

Paulo Coelho

Sobotní dopoledne bylo líné. Až kolem druhé se mi donesla zpráva, že jedem na oběd někam ven a že is mám vzít plavky. Ne že by se mi chtělo, obzvlášť po několika ne zrovna příjemných rozhovorech. (Z jednoho jsem byla nasraná a smutná, z druhého frustrovaná a v obavách. Ke mně se prostě žádné informace nedostanou!) 

Výlet na čtyři doby

Tenhle článek bude, jak jste jistě pochopili, o onom avizovaném výletu. Připomínám, že jsem neměla ponětí kam jedem. Bylo mi řečeno, že si mám sbalit sportovní boty a oblečení na týden. Pro přehlednost to rozdělím na několik oddílů podle dnů a doufám, že se v tom neztratím.

Bye Gold...

Dopolední spánek, odpolední aktivita. Nejdřív sbalit kufry na výlet (ano, jedeme někam, nevím kam, na nevím jak dlouho), pak k babičce na oslavu narozenin. Javierova sestra slavila 22 let, takže tam zase bylo jídla až nad hlavu. Důležité ale bylo, že jsme s sebou odvezli i Goldyho. Takže ten výlet asi nebude jednodenní, když se o něj musí starat někdo jiný. Chudák Carme, musela celou cestu sedět natlačená dopředu, protože Gold slintal na sedadlo a ona si nechtěla zamokřit oblečení :)

Dvanáctihodinový oběd

Dopolední se vztekání při úkolech, které musel rozetnout až Javier. Nezlobil se ani nerozčiloval. Jenom mi řekl, že když se jde proti Carme, začne se vztekat a musí se počkat, až se uklidní, což trvá dlouho. Proto je lepší nejít s ní do konfliktu.

Jako já hádky nesnáším, ale nemyslím si, že by to byl dobrý přístup. Pokud odmítne například jíst zeleninu nebo opravit si chybu ve slově, nesmíte jí říct: Uděláš to teď a tady! Musí se počkat, až sama bude chtít. No a když nebude? Tak to může udělat zítra...

Kromě toho pak další absurdní situace. V poledne rodiče odešli, prý mají společný oběd. Řekli mi to už předem, takže pohoda. Zajímavé to začalo být, když v sedm večer zavolali, že se trochu opozdí (TROCHU?) a že se máme navečeřet. Nutno podotknout, že nic moc k jídlu tady nebylo. Nicméně holky neměly hlad, i když si myslím, že se snažily čekat na rodiče. Nakonec jsem je k večeři dokopala v deset. Ještě před ní jsme ale museli zavolat Javierovi, protože Neus brečela jak zjednaná, protože se bála, že si jim něco stalo. Asi ji uklidnil, nevím. Nemluvila jsem s nimi. 

Skoukly jsme film a v jedenáct jsem je zahnala do postele. Bude dvanáct a pořád ještě nejsou doma. Trochu delší oběd nezdá se vám?

Popcornovač a buddhismus

Předem se omlouvám za možnou nelogičnost nebo nejasnost tohoto příspěvku. Už přes dvě hodiny pročítám texty o buddhismu. Ptáte se, co mě to zase napadlo? Však se k tomu dostanu.

Dneska byl líný den. Pršelo, ale holky měly super náladu, takže jsme se hodně učily a pak koukaly na telku. Dokončily jsme HP 2, shlédly HP 3, a když se sešli rodiče tak ještě Zorra. K tomu jsme si udělali popcorn. Ale ne tak, jako obyčejní lidí v hrnci nebo v pytlíku. Mají na to spešl přístroj, který se strčí do zásuvky, nahoře se do něj nasype kukuřice a na druhé straně z něj pak za hrozného rachotu vypadávají nabobtnané bílé kuličky.

Tajemný pan Popcornovač

A ještě k tomu buddhismu. Navedla mě na to nová postava na Hocz. Ano, taky mě překvapuje, jak je Hocz všestranné a jak rozšiřuje rozhled. Takže se teď snažím o tom něco dozvědět. Ale z wiki to není ono. Je to suchopádné a bolí z toho oči. Potřebuju někoho živého, někoho, kdo mi o tom něco řekne. Merlinužel, tady asi nikoho nenajdu, a kdyby náhodou ano, asi mu nebudu rozumět. Doufám, že mě to nepustí, dokud se nevrátím do ČR, protože se mi to fakt líbí a chci se o tom dozvědět co nejvíc. Tákže, pokud někdo znáte někoho, kdo o tom něco ví nebo znáte někoho, kdo zná někoho...Chápete. Prostě budu vděčna za jakoukoli informaci nebo odkaz. Předem díky...

Krabí oběd a TED

Přestože je dneska čtvrtek, spalo se dlouho, do práce se nešlo - byla fiesta. Na návštěvu přjela sestřenice od Carmen s manželem a dcerama, takže jsem se celý den flákala v pokoji, dolů se stavila jen na jídlo a na část filmu, který snad dokoukáme zítra.

K tomu obědu byli krabíci, které jsme včera lovili. Merlinužel jsem nesebrala odvahu je ochutnat. Vypadali strašidelně a já pořád viděla, jak se hýbou na těch kamenech... brr!

Naštěstí jsme k tomu měli takovou tu nudlovou paellu, chleby a spoustu dalšího, takže jsem o hladu nezůstala. Nejlepší byl ale dezert. Brownies a Tarta de queso. Po tom se vážně můžu utlouct. Ta chuť nejde popsat. Je to jako když vám v puse explodují miliardy malých ohňostrojů... je to jako orgasmus.

Jinak se nic moc nedělo. Projížděla jsem videa na TED a narazila na dvě zajimavá a inspirující (Jamie Oliver, Candy Chang)

Cangrejos, fénix a koncert

Extra šnitzel přijde vhod, schovej si ho do kalhot! 

RPG školka 2084, Sel

Po ranních otravách s učením jsme vyrazili na pláž. Celé dopoledne jsme strávili lovením cangrejos neboli krabů. Vypadá to tak, že se z kamenných hrází, které jsou co pár set metrů na pláži, seškrábnou nějací mlží nebo co to je, uvážou se na dlouhé silonové vlákno a pak se hodiny trápíte tím, že ho spouštíte mezi kameny a snažíte se vylákat nějakého krabíka ven. Když se konečeně uráčí pohnout buď vám návnadu bleskově sežere nebo ji sice jenom chytí, ale při opatrném vytahování spadne zpátky a můžete začít znova. V několika málo výjimečných případech se ho povede dostat až do síťky, odkud pak putuje do kyblíku s vodou. A znova, znova, znova...

Omrzliny a Malý princ

Nejchladnější den, jaký jsem tady zažila a holky si vymyslely, že chtějí jít do Aquaramy. Jde o velký aquapark v Benicassimu. A protože jejich tatínek je měkota, do hodiny jsme vyrazili. Měla jsem z toho strach, protože fakt bylo jen mírně nad 20 °C a já ve vodě po delší chvíli mrznu i při třicítkách. Navíc bylo pod mrakem, takže nehrozilo opalování, přestože se holky namatlaly nepopsatelnou vrstvou krému.

Sangría

Ingredience:

• víno
• gaseosa
• ovoce (jablka, pomeranče, broskve..)
• tvrdší alkohol
• led
• cukr

Základem je víno s gaseosou (ppř. fantou). Vhodné ulehčení tvoří Tinto de verano. Přidáme alkohol, ovoce nakrájené na kousky a podle chuti dosladíme cukrem. Necháme vychladit v ledničce a podávámne s ledem.

Králík no habla...

Odpočinková neděle. Dopolední spánek, flákota a pádel. Teda já si jenom četla na tribuně, protože se mi v tom vedru hrát nechtělo a stejně nás bylo pět, takže co...

Objev na Pistě 4

V poledne na oběd do vesnické hospůdky, kde byli HP jako snoubenci. Bylo to tam hezké, takové hospodsky známé. Největším překvapením ale bylo, že jsem si objednala králíka, oni mi ho fakt celého přinesli a já ho snědla. Dokonce i Carme tam jedla papriku, cibuli a okurku. Asi nějaké kouzlo. Místo zákusku jsem si pak dala Carajillo. Jde o převařený rum s kávou. Kafe nemusím, jak víte, ale příležitost napít se po takové době rumu, jsem nemohla pustit. Bylo to celkem silné, ale jak rychle to stouplo do hlavy, tak rychle to vyprchalo.

Džbán s vínem

Předkrm

Můj králíček

Carmenino něco

Carejillo de ron

A tohle v tom plave

Po pětihodinovém obědě jsme se cestou domů stavili v kině. Musela jsem si vybrat mezi Ahore me ves a Expediente warren. Nakonec jsem si vybrala první, protože už doma v ČR mě to nadchlo. No, nerozuměla jsem skoro ničemu, bylo to na mě moc rychlé, takže jsem jenom sledovala děj v obrázcích. A musím říct, že to byla celkem nuda. Trochu jsem pak litovala, že jsem nešla s Javim na ten horor. No, snad příště...

BTW: Dneska se mi stala fakt divná věc. Začínám pochybovat o svém zdravém rozumu. A ať to zní jakkoli divně, věřte, že je to pravda. Chtěla jsem si dneska na ten oběd vzít jedno z novějších triček. Hledám, hledám a hledám, až narazím na jedno s nápisem Look me Back. Tak a to čumím jak tele na nová vrata, protože jsem si jistá, že jsem si kupovala stejné tričko, ale s nápisem Love mi Bitch. Vybrala jsem si ho kvůli tomu nápisu. Dokonce jsem ho měla už jednou na sobě a ještě jsem se Carme snažila nějak slušně vysvětlit, co to znamená. A teď tam je jiný nápis. Mám z toho divný pocit, nelíbí se mi to a nerozumím tomu. Pokud někoho napadá nějaké vysvětlení, prostím o radu, než skončím v blázinci.

Španělé v černém

Dneska jsem šla spát před čtvrtou ranní a to jenom z toho důvodu, abych si s Gordonem zahrála. No nejsem já to obětavý tvor? Hra byla suprovní, ale nedokončily jsme ji, protože jsme obě usly. Kolem deváté jsem pak vstala, nachystala snídani, něco snědla a spala dál až do poledne.

Písmenková polívka s knihama

Tak jo, dneska byla na řadě Neus, aby si hrála na profesoru. Stačí to shrnout do jedné věty: V deset skončila a byla to největší hádka za tu dobu, co tu jsem. Křičelo se, vyhrožovalo a třískalo dveřma. Naštěstí oběd všechno uklidnil.

Pak jsem se pustila do hry se Samem-vlkodlakem. Hra na dlouho, ale vydatná. Stýská se jí po něm.

Byla přerušena jen dvouhodinovou večeří v božím podniku - Sopa de lletres. Měli tam sloupy z knih a světla ze stránek knih. Jídlo vynikaující a obsluha boží. Miluju to tam!

Jeden z asi osmi chodů

Můj dezert

Štamprle na cestu

Poděkování podniku

Una patata educada

Je čtvrtek, takže jsem měla schůzku s Mónicou. Pracuje na nových prostorách pro její jazykovou školu. Chvíli jsem tam pobyla a můžu říst, že je to moc krásné i v tomhle nedodělaném stavu. 

Pak jsme se šly projít. S tím, že si skočíme někam na pití nebo na zmrzku. No skočily jsme v jednom obchodě, kde jsem se neudržela a koupila si čtyři trička. Vysvětlíte mi někdo, co se to se mnou děje? Proč já, která nakupování bytostně nesnáším, utrácím za hadry, které stejně nemám kam dát? Kam se podělo moje sebeovládání? 

Abych see tu moc nerozklecávala, pak jsme zašly do knihkupectví. Další katastrofa. I když rozhodně užitečnější. Koupila jsem si dvě knížky - El Principito (Malý princ) a Los cuentos de Beedle el Bardo (Bajky barda Beedlyho). U pokladny jsem pak narazila ještě na boží záložky. To je ten zelený panáček. Jmenuje se Alejandro a je úplně boží. Chtěla jsem zeleného hada, protože ty postavičky tam měly různé tvary, ale Merlinužel had v zelené barvě nebyl.

Trochu mě zklamalo, že kabelka, kteoru jsem měla vyhlédnutou, už není na skladě. Budu muset okouknout net. 

Další negativní zprávou je, že mi zrušili let. Měla jsem letět 24.9. Takhle odjedu o dva dny dřív. Jako nijak extra mi to nevadím, ale jde o princip

A jako poslední překvápko dne byl dárek od Carmen (jo, další). Jde o takovou vychytávku na kabelky, tašky, whatever. Je to malé, hezké a velmi praktické.

Jeden z chodů dnešní večeře. Nevím, co přesně v tom lilku bylo, ale bylo to dobré.

Výměna pozic, hry a cookies

Moc nových věcí se neděje. K mému zděšení si Neus oblíbila vojnu, takže mě s tím trápí furt dokola. Včera mě taky naučily novou hru - Cluedo. Je to celkem zábava. 

Upekla jsem cookies, pro jistotu jen z půl dávky a s hladkou moukou místo polohrubé a máslem místo Hery. Carme si v posledních dnech hodně hraje s korálky, navléká je pořád dokola. 

Když jsme se vraceli z rodinné noční večeře, zastavili jsme na kopečku před domem, odkud je krásný výhled na Castellón, moře i okolní vesničky.

Na Hocz taky začala školka, takže se snažím skloubit přednášky s děckama, což je celkem záhul. Díky tomu jsem včera šla hrát padel s Neus v osm večer, protože jsem jí to slíbila a jí přece sliby plním...

Taky mám nový nápad. Prohodím si s Carme pozice. Ona bude profesora a já děcko. Vím, jak to dopadne, ale chci jí to nechat vyzkoušet...

Karty a škeble

Včera bylo tak hnsuně, jak jsem tady ještě nezažila. Obrovská bouřka, která vyhodila pojistky nás donutila zapálit si svíčku a dát si studenou snídani. Byla jsem s holkama sama doma a protože se ve zdejší španělské elektřině nevyznám, odmítla jsem to zkoušet nahazovat. Tím jsem si vysloužila asi hodinové znuděné brblání. 

Neustále tady nacházím nové nemožnosti. Jak se holky asi dvacet minut snažily zapnout telku, přestože nešla elektřina byla ještě sranda. Jakmile se ale rozhodly, že když se nemůžou koukat na seriály, tak si skočí zaplavat do bazénu, to bylo trochu moc. Takže jsme seděly na gauči a mračily se na sebe. Představte si, že oni tady prostě nemají žádné společenské hry! (ano, ten sarkasmus tam pořád trochu je) Jednom pexeso a bingo, což hrajem každý den. Po chvíli jsem ale objevila karty. Výborný nápad ne?

Nohavica, Klus a BCN 2013

Los niños juegan al fútbol, los hombres juegan al rugby, y los dioses nadan.

(Na triku náhodně procházejícího muže)

2.8. jsme vstávali brzo. V pět. A nebyl to jenom tak nějaký můj rozmar. Vstávaly jsme všechny (tvrdé y, protože jsme ženy - bez Javiho) a byla to fakt sranda. Carmen tvrdila, že je to poprvé, co vstává tak brzo. Tak jsem si představila, jak každý den vstávám do školy v 5.30 a musela jsem se smát. A těch příprav... Už večer předtím si musely nachystat oblečení, svačiny a vůbec všechno, protože měly obavu, že v pět budou tak praštěné, že nebudou schopné cokoli udělat.

Nic, Nothing, Nada

3. Dráždivost představuje schopnost živých orgaismů reagovat na podněty prostředí. Některým podnětům se organismy mohou alespoň částečně přizpůsobit, na jiné podněty reagují pohybem, popř. smrtí.

(Biologie rostlin, s. 16)

Taky budu asi brzo na něco reagovat smrtí. Nechám se lechce vydráždit, ale jsem i přizpůsobivá, takže občas se i pohnu. (BTW: taky vám přijde slovo dráždivost tak divné? Jen si to přečtěte ještě jednou. Dráždivost. A ještě jednou, nejlépe nahlas - dráždivost...)

Víte, co je ironie? Že od té doby, co jsem tady, se se mnou nejvíc baví týpek, kterého jsem nikdy neviděla a týpek, kterého jsem viděla jednou. Ostatní na mě jednoduše serou. A ať mi nikdo netvrdí, že by si neuměl najít pět minut na napsání krátkého pozdravu. Jo, sejde z očí sejde z mysli, co? Konečně vypadla do Španělska, tak proč se jí zaobírat? Alespoň je klid.

Jo, taky se nudím. A nutně potřebuju sociální kontakt! Nejsem sice moc společenský člověk, ale strávit měsíc v přítomnosti čtyř stejných lidí vysiluje i mě. Dokonce ztrácím chuť psát, byť není o čem.

Ani ten komentář tady by nikoho nezabil, když už jste tak líní rozkliknout si mail nebo Skype.

A pak tu máme lidi, kteří mluví až moc. Takovým zářným případem je papá. Ty jeho nekonečné otázky a proslovy vedoucí do nikam... přivádí mě k šílenství. Pořád dokola to stejné. Bla bla bla bla... spousta řečí ale žádný výsledek. Nepočítám tu hromadu urážek. Asi si neuvědomuje, že mám milion a půl důvodů s ním už nikdy nepromluvit. Taky na to mám občas chuť. Ale znáte mě a moji vůli...

Pro odlehčení atmosféry trochu z jiného soudku. HF je pryč! Ne nadobro, jenom na tři dny na kole s kamarády, ale hned se cítím volnější. Nevím proč, ale přijde mi, že mě pořád kontroluje. Možná to bude taky tím přístupem k dokonalosti jeho dcer. Chápu ho, ale leze mi to na nervy.

Jo, a taky pár fotek:

Hodiny vyrobené pro naučení se anglických frází. Problém je, že ony to neumí ani španělsky.

Na návštěvě

Parašutista

Odraz

A vzor