Dnešní noc za moc nestála, takže jsem si představovala, že se budu dopoledne jen tak válet.Plány mi ale zkazila Carme, když v 8.10 začala klepat na dveře pokoje s tím, že mám vstávat. Jasně že se mi nechtělo, ale co jsem měla dělat? Jen co jsem vystrčila čumák, bylo mi jasné, že jsem na něco zapomněla. Všichni byli sportovně oblečení a připraveni k snídani. A to prosím před půl devátou!
Během minutky jsem se dozvěděla, že jedeme na nějaký výšlap či co. Byla jsem unavená a ne zrovna dobře naladělá, ale celkem jsem se těšila. Pohyb v horách? Proč ne...
To jsem netušila, že kolem mě bude poskakovat půlka Neusiny třídy. A to tak, že ta horší půlky. Všechno totiž byli kluci. A znáte kluky ve věku osmi let. Dělají hrozný bodrel a kravál. S příšerným zvukovým doprovodem jsme se vyškrábali na nejvyšší horu Valencie - Penyagolosu. Je vyšší než Sněžka, měří totiž 1813 m.n.m. a cesta na ni je příšerná. Už se mi ani nechce opakovat, jak jsou španělé hrozní turisti. Udělali jsme spoustu fotek a zeslezli dolů.
 |
Výhled |
 |
V dálce prší |
 |
Vidíte moře? |
 |
Whiskey! |
Se zastávkou u "fontánky", což byl prostě jenom potůček, jsme došli k restauraci. Obří kamenný komplex s kostelíkem a hotelem. Co stojí za zmínku je místnůstka vedle oltáře. Její zdi jsou totálně schované. Na jedné jsou pověšeny všemožné oblečky z
Comunion (asi něco jako naše První svaté příjmání), na druhé kousky těl voskových panenek - vypadá to jako woodoo, a na třetí pak hromada fotek a papírků s všemožnými modlitbami a přáními. Prý se to všechno plní...
A ještě jako deser jsme si dali.. hm.. jak se to jenom jmenuje. Není to Quemada ale něco podobného...
 |
Panenky |
 |
Oblečení |
 |
Fotky |
 |
To něco co není Quemada |
Odpoledne holkám pak začínala první hodina prvního plaveckého tréninku v tomhle roce. I když v jejich podání to znělo jako mučení. Běhání po pláži a hraní fotbalu...Večer si pak rodiče vyrazili do pryč a já holkám pustila Protivný sprostý holky. Samo že španělsky (Chicas Pesadas). Díky pomalému netu jsme to ale nedokoukaly a já je zahnala do postelí. Snad to dokončíme zítra...
Žádné komentáře:
Okomentovat