pondělí 26. srpna 2013

Penyagolosa

Dnešní noc za moc nestála, takže jsem si představovala, že se budu dopoledne jen tak válet.Plány mi ale zkazila Carme, když v 8.10 začala klepat na dveře pokoje s tím, že mám vstávat. Jasně že se mi nechtělo, ale co jsem měla dělat? Jen co jsem vystrčila čumák, bylo mi jasné, že jsem na něco zapomněla. Všichni byli sportovně oblečení a připraveni k snídani. A to prosím před půl devátou!

Během minutky jsem se dozvěděla, že jedeme na nějaký výšlap či co. Byla jsem unavená a ne zrovna dobře naladělá, ale celkem jsem se těšila. Pohyb v horách? Proč ne...

To jsem netušila, že kolem mě bude poskakovat půlka Neusiny třídy. A to tak, že ta horší půlky. Všechno totiž byli kluci. A znáte kluky ve věku osmi let. Dělají hrozný bodrel a kravál. S příšerným zvukovým doprovodem jsme se vyškrábali na nejvyšší horu Valencie - Penyagolosu. Je vyšší než Sněžka, měří totiž 1813 m.n.m. a cesta na ni je příšerná. Už se mi ani nechce opakovat, jak jsou španělé hrozní turisti. Udělali jsme spoustu fotek a zeslezli dolů.

Výhled

V dálce prší



Vidíte  moře?



Whiskey!
Se zastávkou u "fontánky", což byl prostě jenom potůček, jsme došli k restauraci. Obří kamenný komplex s kostelíkem a hotelem. Co stojí za zmínku je místnůstka vedle oltáře. Její zdi jsou totálně schované. Na jedné jsou pověšeny všemožné oblečky z Comunion (asi něco jako naše První svaté příjmání), na druhé kousky těl voskových panenek - vypadá to jako woodoo, a na třetí pak hromada fotek a papírků s všemožnými modlitbami a přáními. Prý se to všechno plní...
A ještě jako deser jsme si dali.. hm.. jak se to jenom jmenuje. Není to Quemada ale něco podobného...



Panenky

Oblečení

Fotky



To něco co není Quemada

Odpoledne holkám pak začínala první hodina prvního plaveckého tréninku v tomhle roce. I když v jejich podání to znělo jako mučení. Běhání po pláži a hraní fotbalu...Večer si pak rodiče vyrazili do pryč a já holkám pustila Protivný sprostý holky. Samo že španělsky (Chicas Pesadas). Díky pomalému netu jsme to ale nedokoukaly a já je zahnala do postelí. Snad to dokončíme zítra...

Žádné komentáře:

Okomentovat