Doháněcí příspěvek č. 4 - Teorie o přenosu časoprostorem

Stalo se to právě, když jsem mířila na sobotní zkoušku dechárny (vidíte, jak je to všechno propojené?). Zničehonic to na mě udeřilo a bylo mi jasné, že je to něco velkého. Zaklaplo to do sebe jako dva kousky puzzle. Dokonce i moje kosti to cítily. Nemůžu to pospat blíže, protože to ještě není úplně hotové a mohl by mi to někdo ukrást. I spolupracovníky si pečlivě vybírám a zavazuju si je neporušitelným slibem, popřípadě na ně mám dost vydíracího materiálu. Ale bude z toho Nobelovka!

Doháněcí příspěvek č. 3 - Vánoční koncert

Úterý, čtvrtek, sobota, neděle, úterý, čtvrtek, pátek, SOBOTA!

Na letošní Vánoční koncert v Divadle jsme trénovali skoro nonstop. Neúčastnila jsem se jenom poslední páteční zkoušky a to kvůli stužkováku. Takže nátisk bude fákt mega :D

Koncert měl začínat v pět, takže jsme se sešli už ve dvanáct, aby se všechno stihlo nazkoušet, nazvučit a doupravit. Ve zkušebně bylo pěkně vidět, kdo je v orchestru novější a kdo už "starý". Prvně jmenovaní se už v poledne dostavili v košilích, vestách, kalhotech a někteří i s obojkem (= plastronkou). Ti zkušenější se přitáhli se zpožděním a v riflich, tričku, neučesaní, sotva z postele vylezlí. Ano, patřím tam i já. Doma jsem se tak maximálně naobědvala, hodila sprchu, umyla hlavu a s mokrými vlasy dorazila do divadla.

Během všech těch úmorných zkoušek jsem se párkrát dostala ke klavíru a jedna strašně hodná saxofonistka mě naučila začátek Elišky - obouruč! Byl to úspěch a nádherný pocit, nicméně stejně mě trochu zdeptalo, že snad všichni tam umí hrát na klavír.

Při samotném koncertě naostro, nás posadili na druhou stranu, než sedáváme normálně, takže moje snaha, koupit mamce lístek do kříže, aby na mě viděla přišla vniveč. Koncert to byl krásný, dlouhý a kouzelný.

Přikládám seznam skladeb:

• Bezdomovec
• Fiesta Tropicale
• Somewhere
• Another One Bites The Dust
• Birthday
• Hallelujah
• Ave Maria
• I Don´t Want To Talk About It
• All I Want For Christmas 
• Já sním o vánocích
• Christmas
• Cesta

PS: Máme fakt sexy zpěváky -  k sežrání :D

Doháněcí příspěvek č. 2 - Stužkovák

20.12.2013 - Den, kdy jsem byla víceméně donucena jít na Stužkovací večírek čtvrtých ročníků. Mnohem raději bych strávila dvě dlouhé hodiny na zkoušce orchestru. Místo toho jsem ale slíbila K. doprovod a zaplatila příspěvek. To už jsem jít musela, přece jim tam to jídlo nenechám, že?

Začalo to jako vždy ne zrovna ideálně. Dvacet minut jsem čekala na K. a zmrzala. Když se mi uráčila za pět šest zavolat, že stojí už vevnitř, tak mě málem kleplo. Nechápu, jak kolem mě mohla proklouznout, ale hlavně jsme byly domluvené, že se potkáme VENKU!

Polkla jsem veškerou nechuť a odvážně vstoupila do jámy lvové. Po celém dni uběhaná, v riflích a s šaty složenými v tašce. Rychle jsem se převlíkla a zkonstatovala, že zase vyčnívám. Všechna děvčata byla načančaná, zmalovaná a ty účesy. Přísahám, že L. vypadala jako pudl!

Přetrpěla jsem trapný proslov zástupce, všechny ty scénky, nacpala si hladové břicho večeří (která byla to nejlepší z celého večera - americké brambory a kuřecí kapsa), nechala se pasovat na maturanta čekatele, dostala stužku, šerpu (ano, zbytečnou, překážející a vůbec pitomou šerpu) i překvapivý dáreček od třídního - vykrajovátko ve tvaru komety. Prý "ať nás tato hvězda provází při maturitě i v životě". Pak už jsem s K. zaparkovala na baru a vyčkala na vyhlašování tomboly. Ta byla fakt vtipná a pokud si na nějaké položky vzpomenu, tak je připíšu.

Když konečně přijela mamka od K. jako náš odvoz, bylo teprve deset hodin, ale pro mě nejvyšší čas jít domů. Nuda už mě ubíjela, stejně tak představa brzkého vstávání další den. Rozloučila jsem se s pár méně opilými spolužáky a vypadla.

Tím vším jsem chtěla říct, že jsem to přežila ve zdraví a jenom doufám, že už nic podobného nebudu muset absolvovat.

"Vtipná" pozvánka - ty chyby mi tam fakt vadí

Šerpa

A stužky

Vzpomněla jsem si na pár položek z tomboly, tak je přidávám i s výkladem:

• Jazykový kurz dle vlastního výběru - lízátko
• Dívčí sen - klobáska
• Výlet do Tater - tatranky
• Puzzle pro náročné - strouhanka
• Let přes Alpy - alpy + židle
• Bublifuk pro celou rodinu - Jar
• Pirátův sen - prázdné CD
• Vysněná cesta pro dvě osoby - dva prášky na spaní
• Vyhlídkový let - Redbull
• Zlaté dědictví - Májka + chleba
• Sada kol - 2x Coca-cola
• Poznávání Vysočiny - šiška salámu
• Časově neomezená prohlídka zámku
• Ochranný oblek pro ornitology - kondom

Na brusle s L.

Bylo v plánu, že pojedem s L. bruslit do Ostravy, na to vánoční kluziště, o kterém sním už dva roky. Nicméně události sobotního večera tomu příliš nenahrály a chvíli to dokonce vypadalo, že se neuvidíme vůbec.

Naštěstí se situace uklidnila a my si mohli vyrazit alespoň po Opavě. Když jsme minuli přecpané náměstí, zapadli jsme do čajovny, kde jsme strávili dobré čtyři hodiny. Ten čas se tam fakt zpomaluje! Zvládli jsme tunu višní v čokoládě, jednu porci karamelového čehosi a dva nálevy výborného oolongu.
Po cestě domů, jsme se ještě museli stavit v knihkupectví, kde se ukázalo, jak je L. slepý :D
Díky němu jsem ale poznala aplikaci Akinator, se kterou bych mohla strávit celý den. (mimochodem, dnes jsem ho už třikrát porazila)

Cesta domů byla překvapivě krátká, i když jsme šli snad tou nejdelší trasou. Přestože měl být v devět doma, odjížděl autobusem až ve třičtvrtě na deset. Já propásla plánovaný večerní film, ale rozhodně toho nelituju.

Krásné předvánoční setkání, za které jsem fakt ráda. Dovršilo to vánoční atmošku a pěkně dotvořilo celý kruh. Takže děkuju L., i když si to asi nepřečte, ale prostě jsem to chtěla napsat :D

Občas je potřeba něco vytvořit ;-)

Doháněcí příspěvek č. 1 - Vánoční přípravy

Ano, jsem si vědoma toho, že jsem se dlouho neozývala a beru na sebe plnou zodpovědnost. Nicméně nebyl čas a pak nebyla chuť. Naštěstí teď už je obojí :)

Adventní čas utekl jako voda a stalo se spoustu věcí. Jednou z nich byly vánoční přípravy. Adventním věncem jsem se už chlubila, tak tentokrát vás seznámím s mým cukrovím. Před čtrnácti dny, o víkendu, jsem si v sobotu trochu přivstala. Bylo "teprve" devět ráno, když jsme s mamkou naklusaly do kuchyně a pustily se do těst. Od té doby, co mám mamka problémy s rukou, ujala jsem se hňátání těsta já. Ruce z toho sice bolí, ale stejně je to zábava. Vážení pidi dávek mouky a cukru, nahřívání medu, strouhání a mletí. Připomíná mi to hodiny lektvarů a vždy je pro mě fascinující, jak se sypké a tekuté přísady změní v hladké těsto. Je to jako kouzlo.

A jelikož si děláme cukroví jenom pro nás dvě, většinou to je tak z půlky nebo i čtvrtinky dávky. Jenom marcipán a linecké je z jedné a půl. Kolem poledne byla všechna těsta hotova a odpočívala v ledničce. Daly jsme si rychlý oběd a pustily se do pečení. Uteklo to celkem rychle a dokonce jsme letos prubly i pusinky. Mamka se vždycky vymlouvala, že to nikdy nedělala, že to neumí a vůbec že to v té naší plynové troubě určitě nepůjde. Jenže letos jsem se rozhodla to vyzkoušet.

Po chvilce napětí, kdy mamka zápasila s naším smrtelně nebezpečným, jiskry sršícím, šlehačem se povedlo umíchat krásný pusinkový sníh. Nacpali jsme ho do pradávné zdobičky na čajové sušenky a mohlo se začít. Chvilku trvalo, než jsem chytla ten správný grif, ale pak už to jelo jako po másle. A nakonec z toho byly čtyři plechy :D

Večer jsme si pustily ještě Podfukáře a v neděli se pak už jenom zdobilo a lepilo linecké.

Nakonec máme 11 druhů cukroví + již snědené pusinky:

• linecké
• marcipán
• medové hvězdičky
• cigára
• biskupský chlebíček
• kokosky
• brusinkové koule
• vanilkové rohlíčky
• sádlové
• dortíčky
• lískové kolečka

Připravené koule těsta

Jeden plech, druhý plech...

Hvězdy a...kolečka?

Připravená krabice polotovarů

Ready na výrobu rafealek

Pusinky i s vykrystalizovaným cukrem

Jedna krabice hotového cukroví...

..a druhá krabice hotového cukroví

V pondělí ještě upeču chleba a vánočku a bude všechno eňo ňuňo. Stromek už čeká na balkóně a i dárečky jsou zabalené :D

PS: Padám teď na vánoční čajovnu, tak další články později ;-)

Advent

Jistě znáte moji nechuť k nesmyslným tradicím, které se dodržují jenom "protože se to tak prostě dělá". Máme ale pár tradic, které naopak smysl mají. Mezi ně patří i dodržování adventu. Člověk se připravuje na Vánoce, je celý natěšený, chová se mileji a příjemněji a vůbec tak nějak více společensky. Tím jsem chtěla říct, že mám advent ráda. 

I letos udělala maminka krásný věnec, jehož fotku sem musím dát.

Věnec 2013

No a dneska, když je ta první neděle, jsme dokonce vyrazily na náměstí, obhlédnout trhy a poslechnout si koncert Františka Nedvěda. Nechutné masy lidí všude kolem mi až moc připomínaly Brno, přes smrad všemožných langošů, punčů a sýrů se nedalo dýchat a přes fronty na ně se dostat kamkoli jinam. To se muselo počkat na mezeru v proudu a zařadit se mezi pomalu se přemisťující dav. Nakonec se nám povedlo všechno obejít, mamka si vybrala čepici (kterou nesmím zítra zapomenout koupit) a dokonce jsme si koupily pečené kaštany. Jedly jsme to prvně a docela nám šmakovaly. Asi mám novou oblíbenou pochoutku ;-)

Teď jsem v takové té fajně vánoční náladě, za chvíli si dáme večeři a pustíme nějaký ten film. Hoří mi tu svíčky (ne, kvůli atmošce ne, to jenom mamka použila nějak moc desinfekce) a voní čaj. Přeju i vám krásný advent, hlavně bez stresu a hádek.

Plné náměstí i všechny sudy s punčem nebo čím...

Nacpáno

Krásný strom, co?