Přírodě se neodporuje

Sobotní koncert roztrajdal celý den. Tam a zpátky, zase tam a zase zpátky. Zpoždění skoro 40 minut a padesát nervózních dětí v malé zkušebně s vydýchaným vzduchem. Obnovila jsem ale svou znalost Elišky a přidala kousek z Harryho. Uvidíme, co si zapamatuju :D

Večer pak výlet, horor, který nebyl hororem a krásná noc. Komu by se chtělo vstávat? Nicméně tak krásnému dni neodolám ani já. 

Jdu péct ty cookiesky. Pár vám jich pošlu mailem, jestli chcete :P

BTW: Možná by to místo jablka chtělo jiné ovoce ;-)

Nezbytnosti na koncert

Dnešní nadílka - ořechové a mátové cookiesky (samozřejmě se spoustou čokolády)

Zářez

Přirozené kosmické pozadí

Dneska skončil další kurz Pole Dance. Nevím jak se mi to povedlo, ale nakonec jsem dokázala jak Shoulder Mount tak Supermana. Jsem celá odřená, bolavá a  myslím, že jsem si natáhla nějaký sval na zádech, ale stálo to za to. Až budou fotky, možná je sem postnu. :)

Jinak se nic moc nového neděje. Většinu mého času zabírá škola nebo D. (Ten je mimochodem dokonale k sežrání :P (a pro jeho potěšení nezapomenu připomenout ananas)) Maturita se nepěknou rychlostí blíží a začínám mít pocit, že bych se měla učit. 

Koupila jsem si novou knížku za poukázku z nějaké olympiády - Povídky, které napsal Poe. Váhala jsem mezi ním a Shakespearovými Sonety, ale Williama už přece jen jednoho doma mám a je hřích nemít Poa.

Co víc? Pomalu se nám otepluje, slunečné dny už nejsou extrémním překvapením, Boing už asi našli a o Ukrajinu stále nejevím zájem. Leze na mě jaro, už se vlezu do zelených kalhot a koupila jsem si novou košili.

Mám vás ráda, bando ;-)

Naivní rodiče

Maminku miluju, to je jasné, ale občas mi ty její myšlenkové pochody nejdou na rozum.

Vážně si myslí, že když budu s klukem venku, tak je menší riziko otěhotnění než když s ním budu v pokoji? Jako bych snad neměla vlastní rozum. Vychovala mě a nemá ve mě důvěru? Měla by být snad ráda, že jsem v teple a bezpečí a necárám se někde po barech a křovích.

Vždyť jí musí být jasné, že přestože mi to bude zakazovat, najdu si cestu. A je jen na ní, jestli bude vědět kde doopravdy jsem, nebo si budu muset vytvářet speciální výmluvy. Ano, jsem zamilovaná, ale jsem taky dospělá, rozumná a vím, co mám dělat. Takže jestli tohle někdy přečte nějaký rodič, apeluju na něj, aby své dítě dobře vychoval a pak ho nechal na pokoji. Trochu důvěry, ne?

Fuck It List

Chtěla jsem se učit, hrát, uklízet a tak dál. Jenže je středa ráno a vůbec se mi nechce. Takže úspěšně prokrastinuju a projíždím oblíbené blogy. A na jednom z nich jsem objevila zajímavý nápad. Už znáte mou zálibu v seznamech a fajfkování hotových úkolů, takže se nebudete divit, že se jedná o další seznam věcí, které chci udělat. Tyhle jsou trochu specifičtější v tom, že se točí kolem sexu.

V podstatě se jedná o seznam sexuálních zážitků, které bych chtěla vyzkoušet. Možná budu časem měnit, ale základní verze je tahle: 

Happy Day?

Ráno moudřejší večera? Určitě jo! Jak byl včerejšek na prd, tak se dnešek vydařil. Začalo to v matice, kdy zrovna na naši třídu připadla inspekce. Pan inspektor byl samozřejmě pěkně komickou postavičkou. Korunu tomu nasadilo moje vystoupení u tabule. ZaTeddyho jsem si neuměla vzpomenout na vzorec  pro součet u GP. A koeficientu říkám soukromě Q.

Odpoledne jsem si pak šla koupit sultánky. Včera jsem je byla omrknout, ale potřebovala jsem radu někoho dalšího, tak jsem vzala mamku. Nakonec jsem si odnesla jedny krásně pruhované, s kapsičkama. A přestože nejsou moc sultánovské (spíš vypadají jako obyčejné plátěnky) jsou boží!

Další super příhoda se stala v hudebce, kdy mi učitel oznámil, že absolovák nebudu mít za tři týdny, ale až v květnu. Bomba!

Třešničkou na dortu se stal večerní trénink, kdy se mi konečně povedl Shoulder-mount! Po tolika hodinách tréninku jsem se tam konečně vyškrábala. A hned dvakrát za sebou! Myslím, že jsem na to předtím šla úplně špatně. Vždyť na tom není nic těžkého :D
(Pokud chcete vidět dopručuju tohle video, ale až od 5. minuty, děláme tu verzi pod názvem Princess Grip)

Že by se mi zase začínalo dařit? Možná jo, možná ne. Ale tenhle den stál za to ;-)

St. Patrick´s Day

Víte, že normálně neholduju zahraničním svátkům. Neslavím ani ty české. Ale Patrik je výjimka jednoduše proto, že je to pro mě symbol zelené. Je pondělí, nálada na houby a nedokáže ji spravit ani fakt, že jsem se konečně vlezla do zelených kalhot. Stále hledám odpovědi a řešení. Snad se mi to do večera povede ;-)

Každopádně vám všem přeju pěkný den svatého Patrika, užijte si zelenou a ať štěstí vaše kroky provází.

037

Zajímavý víkend. Popis je asi zbytečný. Nejlíp to vystihujou vadné kostelní zpěvy a 037.

Minuta ticha a týden smutku

Dneska jsem se dozvěděla, že už je to 13 dní, co nás opustil jeden z našich nejvěrnějších společníků. 24.2. umřel a já se to dozvídám až teď. Byl tu s námi už od dětství. Byl vždycky po ruce, když vám bylo smutno, nechal se pomazlit a občas přinesl i nějaký ten "dáreček". Dělal nám ocásek, tancoval s námi po trávníku, hlasitě se dožadoval pozornosti a nikdy nikomu neublížil. Milovali ho všichni, přestože to málokdo přiznal nahlas. Nyní po něm zůstane velké prázdné místo na náspě, na schodech, u misky, na klíně. 

Nikdo neví, kdy přesně se v naší rodině objevil. Musí to být minimálně 15 let. Nejsou o něm záznamy, jeho fotek je pramálo. Tajemně se objevil, tajemně zmizel.Největší překvapení nám přichystal, to léto, kdy se zjistilo, že není ON ale ONA. Jméno mu zůstalo, stejně jako mužský rod. Zůstanou nám na něj jen vzpomínky a jediné dvě fotky. 

Chybíš nám Tygříku.

Moje první kytka k MDŽ

Jediná reakce: WOW!

Uááááá!

Šero a svíčka

Byla jsem poprvé vykonávat svoji dobrovolnou činnost - v nízkoprahovém klubu Magnet. Když jsem dorazila, trochu mě oblelo. Místnost plná romských dětí, všude kravál a hlasitá hudba. Po chvíli ale dorazili i tři menší kluci a já strávila celou hodinu a půl hraním Carcasonne. A na trénink jsem málem dorazila pozdě. Asi to tam nebude jednoduché, ale mám z toho překvapivě dobrý pocit. Teď ještě zjisti, jak jsem na tom s autobusy v sobotu.

A večer jsem se s D. dívala na film. Nakonec byl zvolen Sherlock, protože je to problém, neznat jeho základní příběhy. Popravdě jsem se na film moc nesoustředila. A nebylo to tím, že jsem ho viděla snad už po šesté. A to jsem u K. zjistila, že se dokážu soustředit skoro při všem. Ale bylo mi fajn, modřina moc nebolela, měkkoučko (o tom by se dalo spekulovat), teploučko, prostě super.

Fyziku se naučím v ZSV a je to.
Klukům zdar!

Fantazie jednoho maniaka

Ananasu neznalým doporučuju nečíst (nedoporučuju číst), ostatním zvědavcům přikládám i song.

Vlasy

Vy to ještě nevíte, ale já už dva týdny chodím s novým účesem. Ukecala jsem kamarádku B., aby mi upletla takové pěkné copánky, jaké si plete s A. na vystoupení. Trvalo to celkem dlouho, fest to bolelo, ale za výsledek to stálo. Úplně je miluju, už jsem se je naučila i česat a umývat a všechno.

Teď jenom uvažuju, eli je mám sundat, nebo si je nechat na doživotí :D

Lepší fotka není. Pět copánků a oranžový chemlon.

* Připlácnout

Víte, kde je Býkov? Jestli ne, tak se nemáte za co stydět. Já to taky netušila, dokud jsem se tam nevydala na seminář. Oficiální název zněl Kurz efektivní komunikace, ale pro mě jsou to všechno víkendové semináře :D

V pátek odpoledne, hned po doučování, jsem nasedla na osobák a kodrcala se cestou necestou až do Úvalna. Tam na mě a ještě jednu účastnici čekal auto-odvoz. Za pár minut jsme už dorazily na místo určení. A ne, není to V Býkově, ale U Býkova. Roztomilý barák uprostřed lesa, všude kolem něj šišky a psi.

Ostatní účastníci už na nás čekali, takže jsme si rychle hodili věci do pokojů (já si vybrala ten oranžový) a mohlo se začít. Páteční část semináře byla až do pozdních nočních hodin věnována dětem, jejich vývoji a všemožným komplikacím, které mohou nastat. Přestože jsem se nedozvěděla moc nových informací, bylo to podáno fakt zajímavě a celkem jsem si to užila. Celé to řídila paní ředitelka Elimu Pavlína Němcová, která toho ví o daném tématu dost a taky si to pěkně užívá.

Přes noc mi byla trochu zima, ale nikde se nespí líp než v baráku, který je obklopen tichem a tmou.

Ráno jsme pak po snídani pokračovali, tentokrát už na téma komunikace, asertivita a prezentace. Zase nic moc nových věcí, ale atmoška byla uvolněná, přátelská a prostě super.

Poobědvali jsme, uklidili a vydali se na cestu domů. Čeká mě pracovní víkend, ale ještě vám tu zkusím hodit pár zajímavých videí, na která jsme se dívali.

Experiment dr. Edwarda Tronicka - Jak dítě reaguje na nehybný obličej matky.

Trailer k filmu Šimpanzi - určitě by stálo za shlédnutí. Budu muset najít.

Rozdíl mezi ženským a mužským mozkem - vtipné, poučné, pravdivé