Dneska jsem se dozvěděla, že už je to 13 dní, co nás opustil jeden z našich nejvěrnějších společníků. 24.2. umřel a já se to dozvídám až teď. Byl tu s námi už od dětství. Byl vždycky po ruce, když vám bylo smutno, nechal se pomazlit a občas přinesl i nějaký ten "dáreček". Dělal nám ocásek, tancoval s námi po trávníku, hlasitě se dožadoval pozornosti a nikdy nikomu neublížil. Milovali ho všichni, přestože to málokdo přiznal nahlas. Nyní po něm zůstane velké prázdné místo na náspě, na schodech, u misky, na klíně.
Nikdo neví, kdy přesně se v naší rodině objevil. Musí to být minimálně 15 let. Nejsou o něm záznamy, jeho fotek je pramálo. Tajemně se objevil, tajemně zmizel.Největší překvapení nám přichystal, to léto, kdy se zjistilo, že není ON ale ONA. Jméno mu zůstalo, stejně jako mužský rod. Zůstanou nám na něj jen vzpomínky a jediné dvě fotky.
Chybíš nám Tygříku.
Žádné komentáře:
Okomentovat