pondělí 13. května 2013

Zklamání, Den matek a kopřivy

V posledních dnech se toho děje tolik... jo, a taky jsem líná psát.

Začnu mojím au-pairstvím. Začalo to tím, že mě příšerně nasrala P. Jednoduše mi ukradla můj nápad. Mám z toho poučení do příště. Mlčet a mlčet. Neotevírat papulu a všechno si nechávat pro sebe. Představte si, že se taky strašnou náhodou rozhodla jet do Španělska jako au-pair. Jenomže na rozdíl ode mě měla štěstí. Po nějakém měsíci hledání (během kterého jí přišlo asi jenom 15 nabídek) získala rodinku, kte které 25.5. odlétá. No co byste na to řekli? Já hledám už od vánoc a furt nic. Měla jsem jednu rodinku, která vypadala nadějně. Dokonce jsem s ní vedla fajnový Skype call, nicméně i oni se nakonec rozhodli pro jinou adeptku, která s nimi může zůstat celý rok. Teď nějak nevím, co dělat. Všichni se mě ptají, kdy jedu. A já nevím, co jim říct. To mám za to, že jsem si pustila pusu na špacír. Chjo...
Hledám dál, kde se dá, protože jak jsem ještě nezmínila, mi dokonce zablokovali účet na APW. A nejsem blázen, abych jim posílala občanku někam do Německa.

Dneska máme pondělí, že? Už v sobotu, když jsem koukala na telku mi mamka nenápadně naznačovala, že "zítra je neděle". A jako co já s tím? Přece umím dny v týdnu ne? Zamerlina mě nenapadlo, že je Den matek. A jak by taky mělo? Nikdy jsem si to datum nepamatovala. V televizi nic neříkali, v mojem španělském kalendáři to taky není poznamenané a ani mobil tuto informaci neobsahoval. A protože mi to ani nikdo nepřipomněl, jednoduše jsem si na to nevzpomněla. Takže jsem si utrhla trapas, když všichni v neděli, během dvoudenní žranice na počest babiččiných narozenin, blahopřáli maminkám a já jen čuměla jak puk. Samozřejmě jsem to dneska napravila. Koupila jsem mamince krásnou gerberku za 33 korun a napsala si upomínku do mobilu...

Poslední bod, o kterém se chci zmínit, jsou kopřivy! Jestli se smějete jako ty dvě kozy, tak dostanete po čumáku! Protože je to úplně boží. V babiččině časopisu jsem objevila tři recepty a všechny se hned rozhodla vyzkoušet. Všechno jsem dělala z menších dávek - na zkoušku.

Kopřivový elixír
 - hrst kopřivových listů se zalije vodou a rozmixuje. Po odstátí se přecedí a přisladí medem nebo dochutí džusem.

=> Popravdě nic moc

Kopřivová limonáda
 - dělá se z kopřivových vršků. Do nekovové nádoby dáme 75 kousků byliny, přidáme 70 g kyseliny citrónové, šťávu ze 3 citrónů, zalijeme 3 litry studené vody a necháme 24 hodin louhovat. Pak scedíme a v tekutině rozpustíme 2 kg krystalového cukru. Slijeme do lahví a před podáváním ředíme vodou.

=> Tak tohle je Teddyho vynález. Nezředěné je to sice příšerně kyselé, ale jako pití v létě nebo po cvičení je to úžasně osvěžující.


Kopřivový likér
- v litru alkoholu deset dní macerujeme 100 g kopřivových a 50 g mátových lístků. Doplníme 700 g cukru svařeného s litrem vody, promícháme, přefiltrujeme, slijeme do lahví a necháme týden uležet. Užíváme po lžičkách třikrát denně.

=> Prozatím jsem ve fázi macerátu. Uvidíme, co z toho vyleze.


Druhá fáze => Je to sladké, trochu cítit alkoholem. V podstatě dobré. Jenom maminka má obavu, abych se z toho neopila nebo, nedej Merlin, se na tom nestala závislá :D




pátek 3. května 2013

Po písemce


Vždycky jim to dlouho trvalo. Citrónové sladkosti, šlehačka v prášku, brambory nadivoko. Těžko říct, kdo za to mohl. Jeden vlevo, Druhý vpravo a Ona zůstávala ve středu a trpělivě vyčkávala, až se k ní vrátí. Nebála se samoty, věděla, že se opět objeví. A oni se opravdu vraceli. Vždycky. Ne, že by se nepokoušeli opustit její přitažlivost, vymanit se z její sféry vlivu. Nakonec stejně skončili zase na začátku. O kousek víc vyčerpaní, nechápaví, zoufalí.

Komu by se taky líbilo, mít spjat svůj život s cizincem? Ba co víc, s cizinkou. Stačilo jí natáhnout ruku a všichni ptáci (kosi, drozdi i penisy) začali zpívat. Těžko se jí vzdorovalo. Dokázala to jen jedna osoba, tak nepodstatná pro tenhle příběh.

Proč neroztáhnout nohy a nenechat se vynést do výšin, nad mraky. Třeba až do vesmíru. Mezi planety, do vzduchoprázdna. Nehty se zarývaly do kůže a tvořily rudé cestičky, pulzující teplou krví, která se zuřivě drala na povrch. Křičet! Ječet! Řvát! Zpívat! Hlasem vyjádřit touhu těla, jež se slovy nedá vyjádřit. Něco chybí. Prázdno, ticho, bílá…

Živá mrtvola sepisující manifest. Nákupní seznam bez položek. Čtverec se třemi úhly. Netřeba znáti jméno mé. Hvězda na nebi. Složená křídla. Chybný krok na okraji chodníku. Linkovaný sešit s utrženým rohem. Proč je houpající se křeslo předzvěstí jejího příchodu?