Cesta byla dlouhá, to už víme. Měla jsme s sebou jeden velký odbavovací kufr, jeden malý kabinový a "kabelku". Narvat všechny věci do dvou zavazadel, nepřekročit váhové limity a ještě nic nezapomenout doma byl fakt kumšt.
|
 |
| Nejnutnější vybavení | Sbaleno |
|
|
| Znavená cestováním | Konečně ve Finsku |
Jak je ve Finsku?
Možná vás to překvapí, ale moc rozdílů tady nevidím. Jo, je tu chladněji, mají kratší dny, všechno je minimálně třikrát dražší a každý mluví anglicky, ale to je tak všechno. Osobně mě školní kampus nijak neuchvátil. Bydlení je pěkné, ale za ty prachy ještě aby nebylo. Lidi jsou... prostě lidi. MHD je víceméně přesná, řidiči ohleduplní.
Nicméně mají tady jeden super vynález - odkapávací skříňku nad dřezem. Ta se mi fakt líbí.
Některé dveře se odemykají na druhou stranu a taky některé eskalátory jsou prohozené. Tím myslím, že schody jedoucí nahoru jsou vlevo a dolů vpravo. U nás to bývá většinou obráceně. V obchodech všechno váží na kila. Nejen ovoce a zeleninu ale i pečivo. To si pak člověk nabere sáček rajčat, zapamatuje si číslo na cenovce, jde k váze, kde ovoce zváží stisknutím přísušného čísla a je to.
Domy jsou tu uspořádané do velkých komplexů. Komplex má adresu Ulice 2 a jednotlivé budovy pak přidělená písmena.
Kde bydlím?
Už jsem se zmínila, že mi byl přiřazen pokoj na kolejích. Je to samostatný pokoj s ledničkou a koupelnou, kuchyň sdílím s dalšími 9 pokoji na patře. Nebudu se rozčilovat o tom, jací tady bydlí bordeláři a lidi neschopní skládat věci do myčky (jo, máme myčku, toastovač, kávovar, lednici, varnou konvici a mikrovlnku). Úložného prostoru mám dostatek, koupelna je skoro větší než můj předchozí pokoj, takže je skoro nemožné vyhřát ji sprchou. V celém pokoji nemám žádné topení. Je tu něco jako klimatizace/termostat, který jsem nastavila na 25 °C, ale jestli mi někdo bude tvrdit, že takhle vypadá 25°, tak ho v té zimě nechám dvě hodiny pracovat u stolu. 
Postel je velká, s polštářem, peřinou a několika menšími polštářky. Ale bez povlečení, to jsem si musela koupit. Jinak mám snad všechno potřebné vybavení. I kabel na internet tady byl připravený, stejně jako dvě lampičky a věšáky.
V mém kolejním komplexu máme taky prádelnu a saunu. Obojí zadarmo, což je super. Na pračku i sušičku je nutné udělat si rezervaci a sauna je v určité dny zvlášt pro ženy a zvlášť pro muže.
Kousek od domu mám obchod a restaurace, do školy to je pohodlnou chůzí asi 20 minut.
Co studuji?
Školní systém je tady úplně jiný, než na jaký jsem zvyklá. Začíná to tím, že semestr je rozdělen na dvě periody, což jsou vlastně malé semestry. Každý perioda je zakončena zkouškou. Což dává dohromady asi 6 týdnů učení. To není moc. Kompenzuje se to ale množstvím práce v týdnu. Předměty jsou dvou nebo tříhodinové, většinou dvakrát nebo třikrát týdně s šíleným množstvím domácích úkolů, četby, psaním esejí a podobně. Celkově je vzdělaní zaměřeno hodně na nezávislost studenta, který musí všechno dělat sám
V první periodě (mojí první, ve skutečnosti je to perioda III) jsem si zapsala tyto předměty (číslo v závorce udává počet kreditů):
- Genomes and cytogenetics (5)
- Stem cells and organogenesis (5)
- Introduction to applied bioinformatics (5)
- Suomi 2 (finština) (5)
- Ruotsin alkeiskurssi 1 (švédština) (3)
V době, kdy píšu tento příspěvek, už první perioda skončila a mám za sebou tři zkoušky. Finština, švédština a Introduction to applied bioinformatics pokračují i v další periodě. Snažím se tedy teď vymyslet, jestli a jaké předměty si zapsat dál. Žádný extra výběr tady není. Když člověk vyfiltruje předměty vyučované v angličtině, bez nějakých speciálních prerekvizit, tak jich zbyde jen hrstka, z nichž ještě polovina se vůbec netýká vašeho studia nebo se kryje s jiným předmětem. Navíc všechno je potřeba dělat ručně. Co bych dala za náš brněnský nenáviděný IS. Teprve tady jsem ocenila jeho dokonalost. Tady jsou univerzitní stránky v podstatě tři, na každé je něco jiného, a zdaleka nepokrývají mé požadavky.
O příspěvku daných předmětů k mým znalostem se nebudu rozepisovat. Jenom bych se zbytečně rozčílila. Stačí říct, že nikdy nebyl problém v angličtině. To jen někteří lidé neví co chtějí, neumí to říct a jejich prezentace jsou na nic.
Co jím?
Velmi jsem se obávala, že ve Finsku ztratím všechno mé tukové polstrování v důsledku trpkého hladovění. Můžu vás ubezpečit, že nic tak dramatického se neděje. I když jisté změny jsem musela nastolit.
Ve škole máme menzu, která je fakt super a se studentskou kartičkou nebo potvrzením o studiu vychází i docela levně. Za 2,60 € dostanete hromadu jídla. Tato cena zahrnuje:
- Hlavní jídlo - většinou je na výběr ze tří nebo čtyř, minimálně jedno je vegetariánské
- Příloha - kolik chcete, většinou brambory nebo rýže
- Voda + mléko/šťáva
- Salát - několik různých druhů zeleniny
- Chleba - finský i normální, celozrnný i tmavý, možnost namazat máslem nebo pomazánkami
Všechno si student nabírá sám, jen u pokladny zaplatí. Taky si může dle své chuti a nálady přidat všemožná koření, oleje, octy, zálivky, dochucovada. Podobně pak tác s prázdnými talíři odnáší do místnosti, kde vše skládá do připravených přepravek do myčky, opět sám.
Pečivo je ve Finsku obzvlášť drahé, nejlevnější je asi toastový chleba, což se mi hodí, protože spolu s kilem másla a marmelády mi zajistí snídaně. Večeřet většinou nevečeřím, protože se na oběd nacpu až... prostě se pořádně najím. Co mi tady chybí je sladké a alkohol. Sladkosti jsem v rámci šetření dobrovolně vyřadila z jídelníčku a trvalo asi měsíc, než jsem si na to zvykla. Pak mi přišly balíčky z domova plné čokolády a mohla jsem začít nanovo :). Alkohol je tady prostě drahý a tvrdý se prodává jenom ve specializovaných obchodech.
Na závěr vám přináším několik ukázkových obědů:
Žádné komentáře:
Okomentovat