Po odeslání přihlášky a všech náležitých dokumentů nezbývalo než čekat. A čekat. Čekat... Čekala jsem snad věčnost. Lidé okolo do mě pořád rýpali, jak to, že pořád nic nevím.
Kde budeš bydlet?
- Nevím.
Kdy odlétáš?
- Nevím.
Jaké budeš mít předměty?
- Já fakt nevím.
A vzali tě vůbec?
- Nevím!!
Byla jsem z toho sama nervózní, fakt jsem nepotřebovala slyšet ostatní erasmáky, jak už všechno mají naplánované a jasné.
Pořád jsem neměla nic jistého a potvrzeného, ale některé kroky bylo potřeba udělat. Jako třeba odhlásti se z kolejí. Máme tam něco jako dvouměsíční výpovědní lhůtu. Nebo taky koupit letenky. Čím dřív, tím levnější že. Ale jak shánět letenky, když nevíte, na jaké datum?
Potvrzení o přijetí mi dorazilo 21.11. (50 dní před začátkem semestru) a nabídka ubytování o den později. (Hurááá! Fakt pojedu! No páááni...) Je to sice s měsíčním předstihem, ale když si uvědomíme, že uprostřed jsou vánoce a Nový rok a taky, že známí měli své potvrzení už v říjnu...
Od té doby se nic extra nestalo. Zvládla jsem všechny zkoušky (relativně dobře, vzhledem k tomu, jaké byly mé časové možnosti), strávila vánoce s rodinou a začala přemýšlet, jak se sakra sbalím do jednoho kufru na 5 měsíců?
Žádné komentáře:
Okomentovat