Světlo, tma, světlo, tma, světlo, světlo…Světlo? Pořád
dokola. Zas a znova. Proč chodit kolem horké kaše? Možná je sladká, možná je
hořká, snad má i hrudky. Mít tak křídla a prohánět se listím. Kosi i
drozdi. Karamelová opice sedí v koutě
a zpívá si. Hraje si s písmenky, ale já se přidat nemůžu. K, L, E a I.
Proč tam není T? T leží pod stolem s nohama na stropě a rukama pod
kloboukem. Každý to může cítit. Jasně, jsem happy, nic mi není a všechny
miluju. Poslat lásku? A kdo ji pošle mi? Provětrat, nasát, vést. Cévy, cévice a
čočka. Jeden hajzl vedle druhého. Silvestr, rum a Brno. Choco choco la la, choco
choco te te, choco la, choco te, chocolate!
Kapka bezbarvé tekutiny odměřuje čas rychleji než hodiny
tikající na zdi. Hlasitý tikot se probourává lebkou až do mozku a ničí každou
pozitivní myšlenku. Ženy, muži, vozíčkáři, desinfekce – zavolejte sestru!
Hřejivé obejmutí chladivé tmy. Měsíc za mraky a hvězdy v nedohlednu.
Má to vůbec smysl? Čekat na vlak, který už dávno odjel. Co krok, to nápad. Zadupat vzpomínky do
chodníku a nalepit na ně žvýkačku. Kaštan, kastaněty a může za to Zuzana!
Myslíme na hrášek…
Žádné komentáře:
Okomentovat