Vykašlat se na chlapy! Vlezou vám pod kůži, do mozku a usídlí se
tam, takže vyhnat je odtamtud je snad úplně nemožné. Jak se s tím dá vůbec žít?
Co si to zase stěžuju? Vezmeme to po řadě.
Zaprvé P. Sere na
mě, tak já na něho budu taky. Byli jsme teď se školou na čtyři dny na výletě. V
městečku kousek od něho. Jako Pálava je fajn, ale když mi napsal, že nepřijede,
protože je moc líný, tak to mě dožralo. Líný? Jak jako líný?! Já se mám do Brna
táhnout víc jak tři hodiny vlakem a on je líný si zajet pár kilometrů. Tak jsem
ho smázla z FB. Ani si toho nevšimnul. Vedli jsme kraťoučký rozhovor, během
kterého jsem zjistila, že je to zbytečné. Pořád ho mám ráda a rozplývám se z
něho, ale co je moc to je moc.
Zadruhé K. Dle FB
má nějakou holku. No a? Vždyť jsem na něj nasraná, nesouhlasím s ním a
nemluvila jsem s ním půl roku. Tak proč mi to kurva tak vadí? Je to stejný
pocit jako když jsem ho tehdá viděla projet s Black Beauty okolo jenom tisíckrát
silnější a nechutnější.
Dobře, dejme tomu,
že jsem do jednoho z nich blázen. Tak co se mi tam sere ten druhý? Nestačí být
zamilovaná do jednoho, který o mě nestojí? Né, já musím mít něco extra. Hned
dva, že…
A zatřetí F. Chce
přijet a předat mi fotku. Nechci ho vidět, ani s ním mluvit. Vlastně bych s ním
nekomunikovala vůbec nebýt toho, že je snad jediný, který si se mnou povídá.
Možná jsem už úplně asociální. Všichni mi přijdou tak falešní a úplně
nechápaví. Lidi jsou oškliví a nepoužívají mozek. Jak můžou být tak vypatlaní?
V poslední době se tady cítím jako cizinec a vyděděnec mnohem více než během
posledních dvou let. A to je co říct.
Abych si jenom
nestěžovala. Právě jsem se vrátila z Pálavy, kde jsme se třídou strávila čtyři
dny. Krásně nám vyšlo počasí, bylo slunečno a horko. Prochodili jsme spoustu
super krásných míst. Jediné, co to trochu kazilo, bylo neustálé stěžování si,
které jsem slyšela od rána do večera. K. a L. se holt nezmění. (mimochodem na
ty dvě jsem taky naštvaná. Ignorují mě a připadám si jenom využívaná) Spoustu
nádherných věcí jsme taky jenom tak proletěli, protože nebylo tolik času, což
podle mě byla škoda. Ale člověk nemůže mít všechno, že?
Nebo může???
Žádné komentáře:
Okomentovat