Ne, ještě mi nepřeskočilo. Nicméně k tomu nemám daleko. Za 20 minut by měla dorazit teta s autem. A pak vyrážím na cestu vstříc novým zážitkům a lidem. Ble..
Mám sbaleno všechno podstatné. Snad. Obří taška, lyže, přilba. Doufám, že jsem na nic nezapomněla.
Jenom mám strach z toho cestování. Mám obrovské štěstí, že teta svolila k tomu, že mě tam zaveze, ale zpátky budu muset každopádně sama. Buď zítra nebo až další neděli. Buď autobusem nebo vlakem. Se všemi těmi zavazadly. Vážně teď závidím všem těm "více majetným". Hodil by se mi řidičák a auto.
(Což mi připomíná příhodu z dnešní hodiny ZSV. Jedna moje zazobaná kamarádka se strašně rozčilovala, jelikož neuměla pochopit, proč by bohatí lidé měli platit daně. Prý když se konečně vypracujou, tak by si mohli svouje odedřené peníze taky užít ne? Prostě názor typické blondýny. Nad tím, že někteří lidé třeba nemají tu šanci i když by rádi pracovali, že někteří nemůžou a že zrovna ona uričtě nebude nějak extra pracovat, aby peníze získala, tak nad tím se už nepozastavila.)
Taky se bojím všech těch zkoušek. Nejdřív jazyková, zítra pak lyžařská. Když se mi povede probojovat skrz ně, přičemž nemám ani páru, co se po mně bude chtít, čeká mě 10 dnů dřiny, šprtání a nedostatku spánku. Na závěr pak nějaké ty zkoušky. Uff..
A jelikož je už třičtvrtě, musím se jít oblíkat, aby maminka nestresovala. Je z toho chudák víc vyklepaná jak já. Možná to bude tím, že ona to dává najevo, kdežto já se tvářím neutrálně. Vevnitř mi to ale jenom vře.
Jedna z nejhorších věcí je, že v hotelu, kde budeme ubytovaní, jsou jenom dvoupokojvé pokoje. Jsem zvědavá, koho ke mně strčí. Podle obsahu jsme tam tři holky. Takže buď budu s jednou z nich, nebo sama nebo s nějakým klukem. Chjo..
Nemluvě o tom, že s sebou nevezu ani jednu knížku!! Chápete? JÁ nevezu knížku. Zaprvé žádné už doma nemám, zadruhé si vezu učení. No prostě super vyhlídky.
Tak lyžím zdar a doufám, že se ozvu až 17.12.
Žádné komentáře:
Okomentovat