a napsal na něj báseň.
A nazval ji "Ňaf"
protože to bylo jméno jeho psa
A o tom také celá byla
A učitel mu dal jedničku
s velikou hvězdičkou
A máma ji pověsila na kuchyňské dveře
a přečetla ji tetě
Byl to ten rok kdy otec Tracy
vzal všechny děti do zoo
A nechal je zpívat v autobusu
A narodila se mu sestřička
s malými nehtíky a bez jediného vlásku
A máma s tátou se hodně líbali
A holka od sousedů mu poslala
valentýnku podepsanou několika křížky
a on se táty ptal co ty křížky znamenaj
A táta ho večer vždycky uložil do postele
A nikdy nevynechal
Jednou vzal papír s modrými linkami
a napsal na něj báseň
A nazval ji "Podzim"
protože tak se nazývalo to roční období
A o tom také celá byla
A učitel mu dal jedničku
a řekl mu aby psal jasněji
A máma ji nikdy nedala na kuchyňské dveře
protože byly zrovna nově natřené
A děti mu řekly
že otec Tracy kouří
A nechává vajgly v kostelní lavici
A někdy jsou tam vypálené dírky
Byl to ten rok kdy sestra začala nosit brýle
s tlustými skly a černými obroučky
A holka od sousedů se mu smála
když po ní chtěl aby se s ním šla kouknout na Santa Clause
A děti mu řekly proč
se máma s tátou tak hodně líbají
A táta ho večer už neukládal do postele
A vždycky šílel
když brečel a chtěl aby ho uložil
Jednou vytrhl papír ze zápisníku
a napsal na něj báseň
A nazval ji "Otázka nevinnosti"
protože tu otázku si kladl o své dívce
A o tom také celá byla
A profesor mu dal jedničku
a k tomu přidal zvláštní klidný pohled
A máma ji nikdy nedala na kuchyňské dveře
protože jí ji nikdy neukázal
Byl to ten rok co umřel otec Tracy
A on zapomněl jak končí
Apoštolské vyznání
A přistihl svojí sestru
jak se muchluje vzadu na verandě
A máma s tátou už se nelíbali
a ani spolu nemluvili
A holka od sousedů
chodila hrozně zmalovaná
Až z toho kašlal když se líbali
ale stejně ji líbal dál
protože nic jiného se dělat nedalo
A ve tři ráno se uložil do postele
a táta hrozně chrápal
Proto pak na zadní stranu papírového sáčku
zkoušel napsat ještě jednu báseň
A nazval ji "Absolutně o ničem"
Protože o tom to celé ve skutečnosti bylo
A sám si dal jedničku
a k tomu přidal řez na obě ty zatracený zápěstí
A pověsil ji na dveře koupelny
protože tentokrát měl dojem
že do kuchyně už by nedošel.
-Ten, kdo stojí v koutě
Mobil plný čísel, na sociálních sítích pár opravdových přátel a stejně nemám s kým bych si teď popovídala. Nikoho, komu bych řekla, co se mi honí v hlavě. Nikoho, kdo by mě obejmul a jenom tiše konejšil. Je to moje chyba?
Žádné komentáře:
Okomentovat