Já vážně nejsem normální. Včera jsem to udělala zase. Proč???
Poprvé by se to dalo, i když se zavřenýma očima a ušima, pochopit. Zvědavost, hormony a tak. Jednoduše jsem se neovládla. Podruhé? To je už napováženou. Přece jenom, říkala jsem si, že to neudělám. Ale potřetí?! Kde jsem nechala rozum? A hlavu? A ještě takhle tento...
No mě asi klepne. A až se to dozví A., tak mě zaručeně zabije. Přitom k tomu není jediný důvod. Vážně ne. Nebo alespoň já jsem ho prozatím nenašla. Je mi jasné, že každý to bere jinak, ale já se nechci vzdát své naivní optimistické varianty. Už jsem byla upozorněna, že si natluču papulu a bude to jenom moje chyba. Jo, jo, já to vím! Ale copak se to dá ovládat?
Knoflík musí mít svou dírku, zmrzlina kornout a tácek místo. Ale co když jsou knoflíky v krabici, zmrzlina na špejli a tácek v koši??
Žádné komentáře:
Okomentovat