Dneska ráno mě čekalo překvapení. Pode dveřma jsem objevila lísteček. Po krátkém zkoumání jsem zjistila, že byl vytržen z Carmenina nového bloku. Byl dokonce i popsán. A to, co na něm bylo mě faakt dojalo. Šlo o básničku. Včera a předevčírem napsala jednu pro taťku i mamku a dneska jsem byla na řadě já!
Přepis do čitelné a gramaticky správné podoby:
Teresa, de la boca de fresa,
con el aire que le aumenta.
Canguro a veces,
canguro cangurito
que nos cuida
canguro cangurito.
La mejor que los cuida.
Krása že? Přes den se nic spešl nedělo. Až odpoledne jsem měla sezení s Mónicou. Poslední, na kterém byl přítomný i Jonas. Ten kluk mi bude vážně chybět. Zašli jsem do Llaollao, pak prochodili město při hledání pohlednic (představte si, že tak obří město nevede pohledy) a nakonec jsem ho doprovodila až k busu. Věnoval mi svou mapu Benicassimu, vizitku a nějaké slevové lístky, které dostal v jazykové škole. Upřímně doufám, že se s tím pakem ještě někdy uvidím.
Abych nezapomněla. Vyfásla jsem u Mónicy nějaké dětské knížky pro holky. Jsou fakt krásné, barevné a jednoduché. Snad se jim budou líbit. Mě pak půjčila Twilight. Samozřejmě že v ájině. Po návratu domů mi pak ještě Carme věnovala dvě knížky od Agaty Christie - tyhle samo španělsky. Tak teď nevím, co číst dřív. Tohle všechno mám rozečtené...
Žádné komentáře:
Okomentovat